Jazyk a komunikace ve světě médií (2. část): Sdělný kanál. Komunikační obrat

V tomto pokračování se budeme zabývat dalším klíčovým pojmem mediální komunikace: sdělným (informačním) kanálem.

Sdělný (informační) kanál je souhrn podmínek, které autorovi sdělení umožňují komunikovat s příjemcem. Označují se tak přenosové cesty určené pro šíření výrazů nesoucích významy.

Kanály se dělí:

•  podle toho, které smysly se do komunikace zapojují nebo v ní dominují: (zrakové, zvukové apod.);
• podle nositele informace (lidský hlas v bezprostředním kontaktu, dopis, telefon, e-mail, fax, rozhlasová stanice, televizní kanál).

Komunikační kanály podmiňují také jazykovou podobu sdělení (tempo řeči, výslovnost, volbu jazykových prostředků), mimiku i gestiku zúčastněných osob. V psaném jazyce mimice a gestice odpovídá interpunkce, volba typů písma, grafické rozvržení textu.

Komunikační obrat

Ve druhé polovině 20. století zaujala teorie komunikace a její pojmový aparát klíčové postavení ve filozofii, ve speciálních vědách i v mnoha oblastech praktické lidské činnosti. V této souvislosti se mluví o příklonu mnoha oborů k jazyku, o jejich komunikačním obratu.

Komunikativní jednání (získávání, zpracování a předávání informací) se stává podstatnou součástí všech lidských činností v konkrétních situacích přirozeného světa, který nás obklopuje. Vyjadřuje naše subjektivní plány, cíle a zájmy a má i důležitou úlohu poznávací.

Ústředním pojmem komunikace je přirozený jazyk ve své ústní a písemné podobě.

Prostřednictvím komunikace se člověk otvírá nebo uzavírá jiným lidem, dovoluje jim podílet se na utváření své vlastní identity, nebo se jim odcizuje a vzdaluje.

Zpracováno podle: Kraus, Jiří: Jazyk v proměnách komunikačních médií. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 2008.